V Mladé Vožici byl okresní soud, expozitura okresního úřadu, lesní správa, berní úřad a exekutor, finanční důchodková kontrola, četnická stanice, lékárna, 2 lékaři, 2 zvěrolékaři a zvěrokleštič, notář, 2 advokáti, 2 autodrožky, 2 hotely a 6 hostinců se třemi kuželníky, 3 povozníci. Dále zde byl chorobinec, chudobinec, sirotčinec okresní péče o mládež, poštovní úřad (od 1.11.1936 samostatně kartující) a kino "Legie" spolku legionářů.
Byly zde 4 záložny: hospodářská, lidová, občanská a HERMES (později Fénix) a zástupci 4 pojišťoven.
V městě se konaly výroční trhy, měsíční trhy s trhy na dobytek a každý čtvrtek selatové trhy.
Podniky, řemesla a obchody
Občané Mladé Vožice a okolí byli zaměstnáni hlavně na hraběcím velkostatku, pile, cihelně, pivovaru, na rybích sádkách, pracovali po hospodářstvích okolních statků a velkostatků, okolních lihovarech, ale také ve Vožickém kamenolomu, na jatkách,v hospodářském družstvu a špýcharu, ve mlýnech, ve státním hřebčinci i u lesní správy. Po roce 1918 zde byly také 2 autodílny, pletárna, prádelna a žehlírna i parní elektrárna, která později připadla pod Jihočeské elektrárny v Mydlovarech u Českých Budějovic.
Do roku 1945 bylo ve městě 74 různých řemeslníků a 37 různých obchodů, obchůdků i krámků. Byla tu také menší továrna na nábytek a 2 podnikatelství staveb.
Mladovožičtí občané si zajišťovali živobytí také řezáním dřeva po domácnostech, nošením vody od kašen, sběrem ovoce a lesních plodů. V minulém století a v prvních destiletích tohoto chodili za prací do zlatodolu Roudný. Kromě těchto prací také chodili za zaměstnáním jak sezónním, tak celoročním po celé republice a dříve po celém Rakousku- Uhersku.
Z nové doby
Město Mladá Vožice a Mladovožicko vůbec bylo až do roku 1945 zcela zemědělskou oblastí. Teprve po osvobození nastala přeměna celé oblasti v průmyslově zemědělskou. Do roku 1947 byla Mladá Vožice soudním okresem v politickém okrese Tábor. Okres měřil 268 km2 a měl 17422 obyvatel ve 141 dědinách a samotách, sdružených v 39 politických obcích. Měl 2 města, Mladou Vožici a Miličín a 1 městys Kamberk (dříve Zlaté Hory, dříve Kamberk). Podle národnosti náležel k nejryzejším českým krajům.
Od počátku 1949, pozměně politického a státního zřízení, přešla Mladá Vožice do nově zřízeného okresu Votice v Pražském kraji. Po územní reorganizaci v roce 1960 připadla Mladá Vožice k okresu Tábor v Jihočeském kraji.
V letech 1975-1980 bylo provedeno sloučení malých obcí s osadami s městem Mladá Vožice pod jeden národní výbor, který řídil 12 občanských výborů, z nichž 4 ve městě a 8 v místech bývalých malých národních výborů.
Po roce 1989 se část obcí osamostatnila.